Smiřický Kašpárek má 95 let
17. ledna 1926 sehrálo sokolské loutkové divadlo, které později přijalo název V Kašárkově říši, první představení. Letošní 95. výročí bohužel nemůžeme oslavit tak, jak by se slušelo a jak bychom to rádi učinili, proto si ho zatím připomínáme aspoň na našich webových stránkách a věříme, že se během roku situace upraví a my budeme moci oslavence přivítat i přímo v našem divadle. Těšte se s námi.
Výročí si připomeneme několika články k historii našeho divadélka na našem webu. První z nich uveřejňujeme dnes. Pro smiřický Zpravodaj ho před 5 roky napsal ing. Plšek podle zápisů v kronice TJ Sokol Smiřice, sleduje období, kdy loutkové divadlo hrálo pod sokolskou jednotou, tedy v létech 1926 - 1949 s krátkým mezidobím za okupace, kdy bylo formálně převedeno pod místní školu.
----------------------------
Kašpárek v Sokole
V minulém čísle Zpravodaje nám paní Věra Kloučková připomenula 90let činnosti loutkového divadla ve Smiřicích. Zajímavý článek mě inspiroval k nahlédnutí do sokolského archivu a vyhledání dalších informací o začátcích loutkového divadla. Je třeba si na začátku připomenout, že Sokol (Česká obec sokolská) zdaleka nebyl zaměřen jen na sportovní činnost. Spolek od svého založení (ve Smiřicích roku 1898) kladl důraz na skloubení aktivit sportovních, vzdělávacích i kulturních. Spolek se od svého počátku prezentoval jako vlastenecký a nepolitický. Pořádány byly přednášky, besedy, výlety na významná místa české historie a akce kulturní jako biograf a divadlo.
A nyní již ke Kašpárkovi. V jednotě se již delší čas projevovala touha po loutkovém divadle pro mládež a 17.ledna roku 1926 byl učiněn první krůček. Na loutkovém divadélku, jež ochotně zapůjčil pokladník cukrovaru pan Cihlo, byla před zaplněným sálem hotelu Andrejsek poprvé sehrána „pimprlová komedie“. Jednalo se o zvětšené Alšovo rodinné divadélko s loutkami 25 cm vysokými. Úspěch prvního pokusu podnítil účinkující tak, že do konce února bylo sehráno celkem 8 představení, která zhlédlo celkem 785 diváků. 7.března odpoledne sehrány hry Gratulanti od Franka Weniga, Život za republiku od Fr. Homoly a Naše pohádka od B. Schweigstilla. V dubnu po skončení sezóny bylo zapůjčené divadélko s poděkováním vráceno panu Cihlovi. Během prosince pak bylo sehráno 5 představení na divadélku, jež ochotně zapůjčila bratrská jednota Vlkov. Celkem v tomto roce sehráno 13 her, průměrná návštěvnost byla 130 dětí. Finanční výnos 627 Kč bylo rozhodnuto využít na nákup dekorace a potřebných rekvizit pro vlastní loutkové divadlo.
Stavba vlastního divadlo byla schválena roku 1929. Bratři zajímající se o loutkářství zhlédli loutková divadla v okolních městech, důkladně se tak připravili k výstavbě a vedení vlastního divadla. V roce 1930 konečně dochází k jeho zřízení. Bratr Jakoubek z Hradce Králové narýsoval plány, které byly předány k přezkoumání zkušenému loutkáři br. Boučkovi z Jaroměře. Br. Lefnar se zavázal, že zdarma dodá veškeré potřebné řezivo a mohlo se začít.
Roku 1931 se loutkáři a děti konečně dočkali vlastního loutkového divadla. Jeviště zhotovil br. Machač podle plánů pečlivě přezkoumaných a schválených několika odborníky za 1.416 Kč. 7.listopadu zahájilo loutkové divadlo na vlastním jevišti a s vlastními loutkami, pod vedením br. Zahálky, hrou M. Kopeckého Oldřich a Božena aneb Posvícení v Hudlicích. Zahajovací sobotní představení bylo sehráno pro dospělé, v neděli dopoledne se hrálo pro děti. Další představení v listopadu již přilákalo 310 diváků, vybráno bylo 341 Kč. Jednota může být právem hrdá na své loutkové divadlo, jemuž se málokteré z okolních co do účelnosti, praktičnosti a bohatosti vybavení vyrovná. Celkové náklady na pořízení divadla činily 10.028 Kč. Významné finanční dary poskytla Spořitelna smiřická, firma Malburg a syn, firma mlýn Voženílek, p. Pleštil a br. Kněžourek. 22.prosince sehráno loutkové představení Krejčík, švec a Kašpárek před 232 diváky. Poprvé se ve hře objevuje Kašpárek, nepochybně nejoblíbenější postava her v dalším období. Celkem sehráno 6 představení, průměr 247 diváků.
V roce 1932 loutkové divadlo „V Kašpárkově říši“ sehrálo 15 představení, z toho 3 pro dospělé, průměrně 235 diváků. Při loutkovém odboru pracovalo 16 bratří, 4 sestry a 3 dorostenci. 5.března u Andrejsků slavnostní představení 7.březen od J. Hořejšího. Dále uvádím názvy některých her, v závorce pak počet diváků: Jak Honza čerta chytal (234), Vodníkova Hanička (225), Kašpárkovo pometlo (232), Kašpárek a krejčí Jedlička (185), Kašpárek učí Matěje (205), Princezna Včelka, Do Prahy za prezidentem (198), Jak švec čerta ošidil (198), Krakonošova zahrádka a Kašpárkův strom (131).
V roce 1933 sehráno 11 představení, z toho 1 pro dospělé. Na vstupném vybráno 4.044 Kč (pro srovnání máslo 1 kg=18 Kč, houska 1ks=0,20Kč). Hry: Dobrá víla Jarmilka, Kašpárek jde do světa, Milion, Jak v hospodě napálili čerta (204), Čert a Káča, Kocour Felix (238), Šípková Růženka, Žádost kmotra Jahelky, Kašpárek ani čerta se nebojí (129), Kašpárek v legiích (281), Perníková chaloupka (272), Mikuláš jde k nám.
V roce 1934 sehráno 12 představení, z toho 4 pro dospělé a jedno maňáskové o dětském dnu, průměrně 175 diváků. 28.října ke dni čsl. samostatnosti slavnostní představení Hold loutek Čsl. republice a Ve službách vlasti od V. Sejkory, dále Pivoňka králem (103), Kašpárek a Felix lékaři (221), Kašpárek a hvězdáři, Ve službách vlasti (202), Kašpárek a Ferdáček (165), Kašpárek, krejčí a švec (131) - v Předměřicích, Konec světa mistra Dratvičky (249).
V roce 1935 sehráno 9 představení, průměr 184 diváci. Celostátního loutkářského sjezdu v Praze se od nás zúčastnili bři. Junek, Laburda, Malík a Zahálka. Hry: Hluchý král (84), Kašpárek náčelníkem loupežníků (164), Kašpárek jede do Prahy popřát p. prezidentovi (240), Honza Orlobijec od Jar. Homoly (202), Tři zlaté vlasy děda Vševěda (223), Čert na cestách, Mikuláš a loupežníci. Pro výpravnou hru Doktor Faust (234) vyrobili mnoho kouzelných hejblat i řadu strašidelných příšer a oblud bři. Turecký a Stříbrný. Nedělní představení této hry pro děti bylo slavnostní, byl očekáván desetitisící návštěvník, kterým se stala školačka Helena Sychrovská, odměněna byla stálou vstupenkou a dalšími dárky. Přítomen byl i župní loutkář br. Polák z Hronova.
V roce 1936 bylo sehráno 9 představení, průměr 216 diváků. Dětská představení se těší stále značné oblibě, sál sotva postačuje a je těžké udržet v hledišti potřebný klid. Loutkářskou školu v Praze absolvoval br. J. Stříbrný. Bratr Kafka věnoval divadlu zdařilou loutku slona, kterou sám zhotovil jako již mnoho pěkných a vtipných věcí pro Kašpárkův inventář. Na župní loutkářské škole v Hronově přednášel i náš principál br. Zahálka, při ukázkách zaujali i smiřičtí maňásci-zahradníci. V září otevřena výstava loutek v hotelu Andrejsek, navštívilo ji 1040 zájemců. Hry: Princezna Pampeliška (235), Král Ječmínek (172), Probuzení (219), Kašpárek lékařem (188), Čertův hrad (178), Kašpárek ve službě u sv. Mikuláše (205).
V roce 1937 sehráno 13 představení, průměr 199 diváků. Na župní schůzi loutkářů ve Starkoči byl br. Zahálka zvolen náměstkem župního loutkáře. Třídenním kursem v Praze prošli bři. Zahálka a Stříbrný. Sehrány hry Strakonický dudák (84) - pro dospělé, Kašpárkova čtveráctví (116), Haló, maňáskové, vzhůru do Prahy (129), Lešetínský kovář (276), Ivan Pecivál (149), Dva bratři od J. Schneidra (243) - s touto hrou podniknut zájezd do Vlkova za účelem probudit vlkovské loutkáře, aby nenechávali loutky spát v truhle na půdě, Raketou na měsíc (220) - raketu, která syčela, kouřila a letěla, vyrobil její vynálezce a konstruktér br. lékárník J. Stříbrný, Haló maňáskové, vzhůru do Prahy (129).
V roce 1938 (poznamenaném mobilizací, Mnichovem, abdikací prezidenta Beneše) sehráno 12 představení s průměrnou návštěvou 237 diváků. Hrány hry Drak (208), Kašpárek a Ježibaby (206), Kašpárkův první krok, Vodníkova Hanička (291), Žádost kmotra Jahelky (326).
V roce 1939 (konec republiky, obsazení Čech a Moravy německým vojskem, těžké rány pro vlastenecky orientovaný Sokol) sehráno 13 představení s průměrnou návštěvou 250 diváků. Dle nařízení musejí být i plakáty pro děti dvojjazyčné, tedy i v němčině. V předtuše zlých časů rozhodnuto věnovat cvičební nářadí v ceně 19.700 Kč, loutkové divadlo v ceně 3.578 Kč a hudební nástroje zdejší škole. Stále se ale hraje: Pivoňka králem (167), Bacilínek, Kašpárkovy čertoviny (199), Míček Flíček (292), Kašpárek a hastrman (355), Začarovaný les (311), Ponocný a strašidlo (147).
V roce 1940 sehráno 12 představení s průměrnou návštěvou 209 diváků. Loutkářské školy v Jaroměři se zúčastnilo 6 našich členů, přednášel zde i br. Stříbrný. Dne 28.října ve Dvoraně hostovalo umělecké divadlo prof. Skupy s populárními loutkami Hurvínkem, Spejblem a Máničkou. Pro děti hrány Mániččiny laskominy a Hurvínkovo bu-bu-bu, pro dospělé pásmo Voničky od J. Kubeše. Němci stále omezují činnost spolků, veškeré zábavy zakázány. Hry: Sněženka (258), Kašpárkovo zmoudření (171), Jak napálili v hospodě čerta (114), Tři zlaté vlasy děda Vševěda (187), Perníková chaloupka, Smolíček Pacholíček (303), Pohádka o princezně Pampelišce (220), Kašpárek na prázdninách (185), Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Dobrá víla Jarmilka.
V roce 1941 rozpuštěny sokolské organizace a majetek zabaven, vlastenecké zaměření Sokola bylo pro Němce nepřijatelné. V provozu zůstal biograf, který promítal převážně německé filmy s propagačními žurnály na úvod. O zábavu pečoval alespoň loutkařský odbor, ovšem pod hlavičkou školy. Účast na loutkových hrách během okupace byla stále značná, zábavy bylo málo a naopak peněz, za které nebylo co koupit, bylo dost: Buchlovský kámen (132), Nejkrásnější řeč na světě.
V roce 1942 hrány hry: 3x Čert a Káča, Budulínek (436), Perníková chaloupka, Vánoce v myslivně (344).
V roce 1943 sehráno 8 představení: Zvířátka a loupežníci (335), Vodníkova Hanička (319), Krejčí švec a Kašpárek (246), Kašpárek dvorním lékařem (318), Dobrá víla Jarmilka (290), Koření z Černého vrchu (201), Kašpárek ve službě u sv. Mikuláše (373) -s nadílkou, Pohádka o princezně Pampelišce.
V roce 1944 sehráno 5 představení: Kašpárek a hastrman (257), Kašpárek u Ježibaby (274), Šípková Růženka (328), Přijde sv. Mikuláš (407) - s nadílkou, Zvířátka a loupežníci (212).
V roce 1945 sehráno 5 představení s průměrnou návštěvou 238 diváků: Kašpárek loupežníkem. Po osvobození, na den sv. Václava zahájeno hrou Míček Flíček (172), dále Lešetínský kovář (290), Dobrá víla Jarmilka (376). Vybráno na vstupném 3.905 Kč.
V roce 1946 sehráno 5 představení a jedno maňáskové. Župní divadelní školu v HK absolvovali br. Zahálka, Šimek a dorostenka Šimková. Ivan Pecivál (197), Psohlavci (93), Probuzení, Oldřich a Božena + Perníková chaloupka (262), Budulínek + Mikuláš a loupežníci (229) spojeno s nadílkou.
V roce 1947 Sněhurka a trpaslíci, v květnu 3 maňásková představení, Kašpárkův sv. Mikuláš (321) - s nadílkou.
V roce 1948 sehrána 4 představení: 2x Janek v pekle, Mikulášská nadílka a Koblížek na cestách. Po únorových událostech nastolena „vláda obrozené národní fronty“, v jednotách ustaveny akční výbory. Direktivně sjednocena tělovýchova včetně Sokola. Loutkáři měli v tělocvičně, sále hotelu Andrejsek, v níž stále více času zabíral biograf, zhoršené podmínky. Hrát bylo možné jednou za měsíc, v neděli odpoledne, na zkoušky nezbývalo místa ani času. Jeviště a rekvizity bylo nutné rychle rozebrat a uklidit, aby v 17 hod mohl začít biograf. Proto když se naskytla možnost získat menší, ale vlastní sál v hostinci Na Lednici, nerozmýšleli se loutkáři dlouho a zřídili tam stálé jeviště. Na nové moderní loutky obdržel loutkařský odbor od jednoty úvěr 10.000 Kč.
V roce 1949 sehráno již 16 představení, mezi nimi Napravení lupiče Kolbaby, 2x Kašpárkovo zmoudření (151+78). Loutkáři obdrželi nové moderní loutky od ak. malíře V. Šedivého z Prahy. Protože jsou voděny na nitích bez nosného drátu, jsou pohyblivější. Vodičům poskytují daleko více možností, vyžadují však bedlivé pozornosti a pilného cviku. První hrou s novými loutkami pro dospělé byla parodie Šnofonius a Mordulína od Al. Gallata (70). Další hry: 3x Exekuce od Ign. Herrmanna a Aloise Poláka, 2x Pastýřova Liduška (126+46), 2x Kouzelný koberec (167+24), Jindy a dnes. Hra O pejskovi a kočičce od Dr. Širokého, představení na pohyblivém jevištním pásu, sehrána 3x. Loutkáři však na podzim měli delší prázdniny, neboť sál byl zabrán pro sezonní pracovníky cukrovaru jako noclehárna. V prosinci byly sehrány hry 2x Princezna Pampeliška (200+162) a Kašpárek lékařem (55).
V roce 1950 sehráno 7 představení a 2 maňásková. Loutkářskou školu v HK absolvovalo 5 členů. Bratři Pádr a Čech pořídili novou dekoraci, byl zakoupen nový dvoutalířový gramofon a zesilovač. Hry: 2x Dračí komedie (174+79), Kašpárek čarodějem (242), Zlatá skříňka (195), Jak se napil Honza rozumu (199), Dlouhý, Široký a Bystrozraký (305) a Šípková Růženka(129).
Sokolské divadlo, dobře prosperující a činné, je direktivně začleněno pod ZV ROH státních statků, později pak pod jeho závodní klub Družba. Tím tedy skončil Kašpárek v Sokole, naštěstí pro malé diváky ale dále úspěšně pokračuje. V režii P. Zahálky sehrána hra Pivoňka má smůlu (283), dále hry Drak (178), 2x Děd Vševěd (206) a 2x O nespokojeném kohoutkovi 153). Ze sálu Na Lednici přemístěna loutková scéna roku 1953 do Malburgovy vily, kde působí dodnes.
Smiřickým loutkářům přeji hodně tvůrčí energie do dalších let, principálovi dobrou partu a Kašpárkovi pak zcela zaplněný sál rozesmátých a spokojených dětských diváků.
Milan Plšek, předseda TJ Sokol